|
|
|
|
|
|||
Stránka věnovaná fotočlánkům o toulkách po zemích českých |
|||||||
|
Liběna Stiebitzová - JIZERSKOHORSKÉ VYHLÍDKY vydáno: 05.08.2009 web autora Jizerské hory mají své nesmazatelné kouzlo v každé roční době a v každém počasí. Mohlo by se zdát, že toto nevelké pohoří na česko-polském pomezí je jakýmsi chudým sousedem nejvyššího pohoří České republiky, Krkonoš, ale není tomu tak. Jizerské hory jsou krásné, mají nespočet obdivovatelů, vyšla o nich celá řada knih (takřka kultovní se stala Kniha o Jizerských horách od milovníka a znalce Jizerských hor, pana Miroslava Nevrlého) a jsou rovněž vděčným tématem fotografů, kteří mají rádi přírodu. Jizerské hory prošly za posledních několik desítek let obrovskou změnou. Lesy na svazích Jizerských hor zničily exhalace z polských elektráren, přesto se podařilo svahy zachránit před erozí a opět je zalesnit. Dnes můžeme sledovat proměny Jizerských hor z roku na rok. Dochází postupně i na výměnu v osmdesátých a devadesátých letech vysázených smrků, které do Jizerských hor druhově nepatřily, za smrky vypěstované ze semínek jizerskohorských smrků. A nejen smrků, ale i dalších původních dřevin. Zásluhu na tom má mimo jiné i liberecká Společnost přátel přírody čmelák. Návrat lesů do Jizerských hor ale znamená, že se velmi rychle ztrácí možnost vyhlídek do okolí, na které si návštěvníci v nedávné době zvykli. Holé svahy totiž umožňovaly daleké výhledy z turistických cest do širokého okolí. Nyní jsou cesty lemované krásnými mladými lesy a vyhlídky se vracejí tam, kde přirozeně bývaly - na vrcholky hor, na typické jizerskohorské skály a na rozhledny. Dnes se vypravíme na dvě vyhlídky - první je příkladem dočasné vyhlídky z cesty vedoucí úbočím Smědavské hory (1084 m n.m.), a druhá, Paličník (944 m n.m.), je jednou z nejpůsobivějších přirozených jizerskohorských skalních vyhlídek. |
 |
| VRCHOL SMĚDAVSKÉ HORY - Vyhlídková okružní tzv. Pavlova cesta vede po vrstevnici okolo Smědavské hory (1084 m n.m.). Na této cestě se můžete potěšit krásnými výhledy na ostatní jizerskohorské vrcholy i do údolí na města Raspenava, Hejnice, Lázně Libverda, Bílý potok a také do Polska. Na vrcholové skále Smědavské hory stojí malá dřevěná budka, která vypadá, jako by ji tady zapomněli filmaři po natáčení nějaké pohádky. |
 |
| VÝHLED Z PAVLOVY CESTY - Výhled z Pavlovy cesty západním směrem. Bytelná oplocenka kolem smrčiny ztratila svůj původní význam, stromy jsou již natolik veliké, že je okus zvěří neohrozí. Zato vyhlídka tímto směrem se brzy stane minulostí a bude za ní potřeba vystoupat až na vrchol Smědavské hory. |
 |
| VÝHLED Z PAVLOVY CESTY - Výhled z Pavlovy cesty severním směrem - v údolí je vidět městečko Hejnice, Lázně Libverda, dále na sever je již Polsko. |
 |
| VÝHLED Z PAVLOVY CESTY - Nový les pomalu zakrývá mrtvé kmeny odumřelého lesa na svahu Smědavské hory. Pohled dolů z Pavlovy cesty na Hejnice. |
 |
| BÍLÁ SMĚDÁ - Vody říčky Bílá Smědá se sbírají v rašeliništích v sedle mezi vrcholy Smědavská hora a Jizera a vesele uhání přes kameny do údolí, kde se spolu s Černou a Hnědou Smědou spojí nedaleko horské chaty Smědava do říčky Smědá. Ta pak ústí do Lužické Nisy. |
 |
| VYHLÍDKA PALIČNÍK - Skalní vyhlídka Paličník (944 m n.m.) je součástí jizerskohorského hřebene zvedajícího se nad Bílým potokem (430 m n.m.). Strmé srázy padají více než 600 metrů do údolí, to je úctyhodné převýšení! Samotná skalní vyhlídka je asi 30 m vysoká a díky železným schůdkům a bytelnému zábradlí se na ní dostane každý trochu zdatnější turista. Pohled od vrcholového kříže je severozápadním směrem na Frýdlatsko a Horní Lužici. |
 |
| BÍLÝ POTOK - Pohled z Paličníku 600 metrů dolů na Bílý potok. Člověku se až zatočí hlava a naopak ti, kdo se dívají z Bílého potoka nahoru, musejí hlavu pořádně zaklonit a zaostřit zrak, aby dohlédli na trochu morbidně působící vrcholový kříž. |
 |
| VRCHOLOVÁ KNIHA NA SKÁLE - Podíváte-li se z vyhlídkové plošiny Paličníku, asi 10 m pod vámi se na vás usměje skalní smajlík. Zdolání usměvavého vrcholu této skály ale taková legrace není a do vrcholové knihy v kovové schránce na vrcholku se běžný turista rozhodně nezapíše. Je to totiž jedna z mnoha vrcholových skal, které jsou známými horolezeckými terény. |
 |
| SMRK - Pohled z Paličníku na nejvyšší horu Jizerských hor, Smrk (1124 m n.m.). Na vrcholku Smrku byla roku 2003 otevřena nová rozhledna. Zanedlouho bude kvůli vyhlídce nutná, protože i na Smrku, kde padl veškerý lesní porost za oběť exhalacím, se již daří nově vysázenému lesu. |
 |
| PALIČNÍK - Tak tihle návštěvníci nemají s horolezeckými terény sebemenší problém! Zjevně se jim na Paličníku moc líbí, jasně totiž pochopili, že drobečky z vrcholových tatranek turistů jsou snadným zdrojem obživy. |
 |
| PALIČNÍK - S vyhlídkou Paličník sousedí i tako krásná skalní věž. Příroda má smysl pro vyváženost hmoty a estetické cítění se jí také nedá upřít, takže radost pohledět! |
 |
| PALIČNÍK - Detail struktury žulové skály Paličníku |
 |
| BODLÁK - Bodlák - typická letní květina Jizerských hor, velmi atraktivní a fotogenická a v přírodě nepřehlédnutelná. |
 |
| STARČEK - I starček je běžnou letní bylinou Jizerských hor. Letošní rok lze směle označit za motýlí rok, upozorňovaly na to sdělovací prostředky a je nutno dát jim za pravdu - v přírodě se to letos motýly jen hemží. Na nektaru starčeku si pochutnává Babočka paví oko. |
 |
| VÝHLED Z KLÍNOVÉHO VRCHU - Pohled z cesty úbočím Klínového vrchu (971 m n.m.), na jehož výběžku se nachází vyhlídka Paličník, přes Bukovec na vzdálené Krkonoše. |
|
|
|
|
|