|
|
|
|
|
|||
Stránka věnovaná fotočlánkům o toulkách po zemích českých |
|||||||
|
Zdeněk Kučera - MENHIRY NA ČESKÉM ÚZEMÍ vydáno: 30.04.2009 web autora I na našem území se nachází řada menhirů. Bývají několik tisíc let staré a jsou opředeny spoustou pověstí. K nejznámějším u nás patří asi ZKAMENĚLÝ PASTÝŘ u Klobuk, ZAKLETÝ MNICH u Drahomyšle. Méně známé a o to zajímavější jsou třeba KOUNOVSKÉ ŘADY, u kterých je těžko odhadnutelný účel. Také CHLÍSTOVSKÉ MENHIRY jsou poměrně málo známé. |
 |
| CHLÍSTOVSKÉ MENHIRY - CHLÍSTOVSKÉ MENHIRY jsou ojedinělým komplexem žulových menhirů, patrně z mladší či pozdní doby kamenné. Trojice (z pravděpodobně původní pětice) energeticky nadprůměrných menhirů stojí v náznaku kruhu o průměru necelých 8 metrů. Kameny byly patrně několikrát povaleny, po dlouhá léta zde stál jeden menhir samotný. Jde o ten hubený, ostrý, vysoký cca 175 cm. Nejmohutnější objekt je výrazně silnější a převyšuje předchozí o několik cm. Ve středu má jemnější jádro v průměru asi 15 cm připomínající lidský obličej. Dvojici doplňuje třetí, nejmenší kámen. Poslední dva byly opětovně vztyčeny ke konci roku 1999 Pavlem Bartlem tak, aby byl plně využit jejich energetický potenciál.
|
 |
| CHLÍSTOVSKÉ MENHIRY - Přístup: Od Chyšek směrem na Sedlec-Prčice, mineme odbočku vpravo (na Chlístov), cesta pokračuje dolů z kopce. Za serpentinou přejedeme mostek přes potok. Pár metrů za ním vpravo ústí lesní cesta, která vede vzhůru. Po chvíli se dělí, pokračujeme vlevo vzhůru. Po pár metrech uhýbá vlevo stezka, po ní už je to jen pár desítek metrů.
|
 |
| ZAKLETÝ MNICH U DRAHOMYŠLE - ZAKLETÝ MNICH U DRAHOMYŠLE také Zkamenělý kapucín nebo Mnišský kámen stojí u polní cesty z Drahomyšle do Strkovic asi 400 m od severního okraje obce. Původně prý stával mezi obcí Cítoliby a Žatcem v polích u vsi Radomyšle.
Je to plochý pískovcový kámen, který vyčnívá asi 2 metry ze země. Kolují pověsti o několikerém odvezení tohoto kamene z pole a opětovném navrácení na původní místo, proto jsou pochybnosti o jeho původním umístění. Ke kameni se také váže pověst o žatecké dívce, která se zamilovala do mladého mnicha. Dívka s mnichem uprchla, ale sledoval je převor kláštera, který mladíka proklel. Kletba proměnila mladého mnicha v kámen. Dívka byla obviněna z čarodějnictví a ze způsobeného neštěstí. Ze strachu před mučením se údajně k činu i doznala. Podrobnosti: křemenec, křemitý pískovec, slepenec, výška 2.2 m, hmotnost 2.2 t, mírně nakloněný nápadný plochý kámen s hrotitým tvarem, dole široký 2.5 m, nahoře 0.5 m, údajně starší než menhir u Klobuk se silnějším energetickým působením. |
 |
| KOUNOVSKÉ ŘADY - KAMENNÉ ŘADY U KOUNOVA jsou jedinou známou památkou tohoto druhu ve střední a východní Evropě. Podle mohutnosti stavby, rozmístění řad i plochy největších balvanů jsou považovány za stavbu prvních zemědělců z mladší doby kamenné, i když není vyloučen ani pozdější vznik. Podobají se obdobným stavbám v západní Evropě, kde největší kameny mimo řady určují směr nejkrajnějších východů a západů slunce o letním a zimním slunovratu.
Z těchto míst mohli lidé mladší doby kamenné sledovat východ slunce o letním slunovratu, jak to lze v zářezu největšího kamene pojmenovaného Gibbon. Východ slunce o zimním slunovratu mohl být pozorován nad velkým kamenem blízko staré cesty do Domoušic (byl později podkopán). Západ slunce mohl být pozorován nad kamenem zvaným Pegas. Prehistorické kamenné aleje byly považovány také za závodiště (začínají a končí ale na strmém srázu) nebo za ohraničení polí (ale velmi úzká). Podle dosavadních průzkumů však převažuje názor, že řady měly astronomické využití jako pravěký kalendář. Na konci 70. let podnikl archeologický ústav zajišťovací výzkum v areálu řad, avšak bez průkazných nálezů. Stáří a účel řad zůstává zahalen tajemstvím.
|
 |
| PASTÝŘ U KLOBUK - ZKAMENĚLÝ PASTÝŘ, též Kamenný muž, Zkamenělec, Zkamenělý slouha stojí za vsí KLOBUKY při silnici směrem na Telce. Asi 100 metrů od silnice stojí osamocený kámen z vrstveného červenočerného pískovce. Tento materiál se nikde v blízkosti nevyskytuje, vrstvy kamene jsou kolmo k zemi, je zřejmé, že 3 m vysoký kámen musela vztyčit lidská ruka. Původ kamene je záhadný. Menhir pochází někdy z druhého tisíciletí před naším letopočtem. Pověst tvrdí, že Kamenný muž se každý rok pohne o krok malý jako zrnko písku a až dorazí ke kostelu v Klobukách, bude konec světa. |
 |
| BABA U SLAVĚTÍNA - Menhir BABA se nachází poblíž železniční zastávky Slavětín nad Ohří na křižovatce polních cest pod osamělým stromem severozápadně od obce, asi jeden kilometr od kostela.
Dlouho unikal pozornosti protože do něj byl v 17. století dodatečně zasazen velký dvouramenný železný kříž. V této podobě byl objekt vyobrazen ještě na kresbě z roku 1932. Po druhé světové válce byl kříž z kamene násilně vylomen. Kámen je z hrubozrného železitého pískovce s křemennými valounky, vysoký je 1.7 m. Hmotnost je odhadnuta na 2 tuny. V roce 1896 byl údajně prováděn výzkum, který odhalil, že kámen je značně hluboko zasazený, a jeho podzemní část je téměř stejná jako nadzemní. |
|
|
|
|
|